Zhruba třicet procent české veřejnosti má za posledních 10 let nějakou zkušenost buď s prodejem či s koupí nemovitosti. Kdo chce nemovitost prodat či pronajmout, musí si na začátku odpovědět na základní otázku: „S realitkou nebo bez ní?“.
Z průzkumů různých agentur a realitních kanceláří vyplynulo, že těch, kteří se přiklání k realizaci realitní transakce prostřednictvím realitní kanceláře je více méně stejně jako těch, kteří preferují prodej či pronájem nemovitosti bez účasti realitky.
Výjimkou je Praha, kde se poměr lehce mění ve prospěch prodeje či pronájmu bez účasti realitní kanceláře. Těch, kteří nevyužijí služeb realitky je zde zhruba 55 %. Hlavním důvodem, proč prodávat či pronajímat bez realitní kanceláře, je přitom pro více než třetinu těchto vlastníků výše provize realitních kanceláří. Při cenách bytů v Praze a dalších větších městech představuje 5-ti procentní provize poměrně vysokou částku a jistě stojí za zvážení, zda ji neušetřit a o vše se postarat sám. K tomu ve větších městech, a v Praze obzvláště, jsou koncentrovány veškeré potřebné služby, takže snadno dostupné je vše pro dobrý marketing, služby advokátů i notářů atp. Služby realitních kanceláří by tak jistě mohly zlevnit.
Prodejci a pronajímatelé, kteří se rozhodnou využít služeb realitní kanceláře, se při jejím výběru řídí ponejvíce referencemi, tedy doporučením příbuzných či známých. Roli při výběru hraje také lokalita, ve které se realitní kancelář nachází a nabízené služby. Jméno nebo velikost realitní kanceláře není tak důležitá. Lze však hovořit o lehké preferenci místních realitních kanceláří.
Obavy ze spolupráce s realitní kanceláří se týkají hlavně kvality poskytovaných služeb, případných podvodů ze strany realitní kanceláře a také nevýhodnosti smlouvy.
Z průzkumu také vyplývá, že zhruba 40 % všech klientů realitních kanceláří preferuje formu exkluzivní (výhradní) smlouvy, 30 % nevýhradní. Zbývající objem představují klienti, kteří nemovitost, kterou nabízela realitní kancelář, kupovali, tudíž neměli na výběr.